Discord slouží pro rychlejší komunikaci mezi hráči a vedením. Také se zde konají rychloakce, při kterých si můžete občas vydělat pár kamínků navíc.

Příspěvky uživatele


< návrat zpět

Strana:  « předchozí  1 2 3 4 5

<< Příchod z Podivného lesa

Ano, konečně! jásal v mysli, když vyběhl z lesa plného chaosu a dostal se do krajiny, která působila mnohem lépe než ty dva předchozí lesy. Uviděl, jak se řeka leskne ve svitu měsíce. Přišel k ní, teď už klidným krokem. Protlačil se pod jedním keřem a potom už měl volný průchod k stříbrné řece. Když k ní došel, ponořil do ní skoro okamžitě čumák a dlouze se napil. Voda byla tak úžasná! Čerstvá a lahodná. Dlouho jsem takovou vodu nepil, řekl tichý hlásek v jeho mysli a Sirius ponořil čumák ještě hlouběji. Hltal vodu, jako kdyby nepil měsíce. Když už konečně dopil, vytáhl čumák z vody a vydal se klidným krokem proti proudu řeky. Byl velmi zvědavý, kam ho dovede. Nečekal bych, že by bylo v okolí těch spálenin a děsivého lesa místo jako je tohle, pomyslel si a nechal tlapy unášet ho vstříc dalšímu objevování. Přišla mu divná snad jediná věc - necítil moc liščích pachů.

<< příchod z Tichého světa

Sirius vystřídal zbytky lesa ponořené v popelu za tady tenhle les. Ano, v tomhle nebylo nic ohořelé, ale i tak měl nepříjemný pocit. Tady ani havrani a krkavci nekroužili. Mělo to ale i dobrou stránku - Sirius úplně zapomněl na minulost. Teď mu totiž stoupaly chlupy na zádech hrůzou. Cítil to. Cítil, že tu není sám a někdo ho sleduje. Musím okamžitě pryč. Pryč, do bezpečí.. znělo mu v hlavě a on svůj instinkt poslechnul. Rozběhl se, co mu krátké nohy stačily. Ocas s ohořelou a popálenou špičkou za ním vlál a uši se mu v rychlosti ohýbaly. Pod srstí se mu na tlapách rýsovaly svaly, i když nebyl vůbec korba. Už byl na tolika místech, tolik lesů procestoval, ale snad nikde se necítil takhle nevítaný jako tady. Dokonce ani v tom lese, ve kterém přišel o špičku ucha se necítil tak nevítaný jako tady. A tak prostě běžel naprosto bezmyšlenkovitě pryč. Tráva ho bodala do tlap, ale to ho nezastavilo. Prostě uháněl pryč jako stroj, jen aby se dostal z téhle patálie. Jak tomu říct... už vím - Z bláta do louže. Utekl ze spáleného lesa, aby se dostal tady.
Nevěděl o zdejší krajině nic, jen jedno - nelíbí se mu tady.

>> řeka Benrir

<< příchod z mimo území

Sirius vkročil na území Sareonu, avšak žádný hezký dojem neměl. Díky tomuto místu si totiž po dlouhé době připomenul to zoufalství, které prožil. Ten smutek, co mu rval srdce tak dlouho, tu bolest, co tak dlouho sužovala jak jeho srdce, tak jeho ocas. Po dlouhé době měl slzy na krajíčku.
Kráčel popelem a ohořelými větvičkami. Jeho malé tlapky lámaly větvičky, které připomínaly spíš popel než větvičky. Vypadá ten les u mého bývalého domova stejně? ptal se sám sebe a rozhlížel se kolem. Občas ze země vystoupal dým, což mu na dobré náladě opravdu nepřidalo. Jediné, co tu bylo živé, byly vrány a krkavci - létali nad jeho hlavou, občas přistáli na zemi a hned potom vzlétli znova k obloze, ale jedna věc byla pořád stejná - sledovali ho. Každý jeho krok ty vrány viděly. Velmi ho to znervózňovalo a chtěl být co nejrychleji pryč, jenže nevěděl kudy - jeho pach se z nějakého důvodu neusadil a tak ani po čichu nevěděl, kam teď. Byl ztracen. Bloudil ohořelým lesem a vzpomínky na jeho minulost mu zaplavily mysl, po takové době.
Jak pochodoval zmateně po zbytku lesa, jestli se tomu vůbec les dalo pořád říkat, narazil na cestu ven. Jako zázrak viděl, jak končí popel a začíná další podivné místo. Polknul a vydal se do další části Sareonu, který mu však zatím připomínal spíš noční můru nebo hroznou vzpomínku z minulosti.

>> Podivný les


Strana:  « předchozí  1 2 3 4 5


U Ž I V A T E L