Discord slouží pro rychlejší komunikaci mezi hráči a vedením. Také se zde konají rychloakce, při kterých si můžete občas vydělat pár kamínků navíc.

Příspěvky uživatele


< návrat zpět

24. okénko je teď moje!

Velmi opatrně otvírám 23. okénko

Räiwel tlapkama pošpiní i 22. okénko

21. okénko, otevři se (prosím)

//Tichý svět (přes Poušť)

Cesta přes písečné duny se zdála nekonečná. Každý krok, se kterým se bořil do drobných zrnek, ho ujišťoval, že se rozhodně nenarodil k tomu, aby z něj byl fenek. Přestože z něj vyšlo nespočitatelné množství povzdechnutí, nakonec se skrz nepřívětivé území přeci jen dostal až na louku. Ta už pro něj byla zdolatelnější a hlavně známější.
Aniž by si to uvědomil, krajinu pokryl sníh. Jak dlouho se táhl přes oranžové kopce? Ne, na tom nezáleželo. Zavrtěl hlavou a vydal se dál, doprovázen křupáním bílé hmoty. Jednou, pomyslel si naštvaně a přivřel oči, jednou chce lišák normální cestu. Ale ne! Místo toho se musí plahočit přes poušť a pak dojde do zasněžené krajiny. Nejsem fenek ani nějaká polárka! To se nemůžu projít po pevné půdě? Nespokojené mrmlání ve vlastní mysli pokračovalo až dokud nedorazil k sousednímu lesu. Zastavil se a mlčky zíral na stromy. Nasál známý pach. Budou tam? Ti, které zde nedobrovolně zanechal? Alespoň jeden z nich mohl přežít a zůstat, no ne? Určitě mě nešli hledat, tím si můžu být jistý, uchechtl se a nadále zamyšleně sledoval bolestně známé místo. Třeba je uvidí se mihnout mezi stromy. Třeba...

//minulost

Ze stoupajícího dýmu se vynořila temná silueta lišáka. Hrudník se mu rychle zvedal po zběsilém útěku a jediné, co slyšel, byl tlukot vlastního srdce. Počkat, něco zde nesedělo. Kam se poděl křik? Zastavil se a ohlédl se za sebe, mhouříc oči ve snaze spatřit onoho ohavného tvora, který jej pronásledoval, ale jediné co viděl byl poletující popel, se kterým si pohrával vítr. Přikrčil se, pokoušejíc se splynout se zdejším tmavým prostředím. Přeci to nemohlo být tak jednoduché, zajisté se na něj brzy z nějakého kouta vyřítí.
Opatrně se plížil hlouběji do lesa - pokud tedy zdejší území vůbec mohl nazývat lesem - a nedůvěřivě se rozhlížel. Hlasitý zvuk křídel jej přiměl napnout všechny svaly a s ohrnutým pyskem se otočit směrem, ze kterého přišel. Když však zjistil, že se jednalo pouze o hejno vran, které se zrovna rozhodlo přeletět na jiné místo, uklidnil se. Opravdu se mu podařilo uniknout? Stále se mu to zdálo podezřelé. V jednu chvíli mu byli v patách a nyní… Nyní to vypadalo, že se vypařili. Räiwelova nedůvěřivost mu však nedovolovala se s tímto faktem smířit. Musel se dostat co nejdál, stále mohli být poblíž. A tak rychle pokračoval ve své cestě.

//louka Yesad (přes Poušť)




U Ž I V A T E L