Discord slouží pro rychlejší komunikaci mezi hráči a vedením. Také se zde konají rychloakce, při kterých si můžete občas vydělat pár kamínků navíc.

Příspěvky uživatele


< návrat zpět

>>> Zářivý les

Bubla přicupitala akorát včas, aby si všimla dvou jiných lišek. Po dlouhé době viděla někoho, s kým si mohla popovídat! Byla rozhodnuta doběhnout k ním a dát se s nimi do řeči, ovšem její šilhavé oči si všimly vodní hladiny jezera, která byla poblíž. Uvědomila si, že už dlouho nepila.
“Přeci nikam neutečou,” řekla si pro sebe a šla se napít. Studená voda jí příjemně chladila v krku a pomohla jí se trošku probudit. Chvilku to Buble trvalo, ale všimla si svého křivého výrazu v odrazu vodní hladině. Všimla si rovněž, že jedno oko se opět dívalo jinam.
“Ahoj, Bublo,” začala, “jak se dnes máš?” Bubla v odrazu nasadila trošičku hlubší hlas, ale odpověděla. “Ahoj, mám se celkem fajn! Jak se máš ty? Dlouho jsme se neviděli! Vypadáš celkem natěšeně.” Bubla nad odrazem se usmála. “To ano. Konečně jsem někoho potkala. Hned jak si dopovídám s tebou, tak mám v plánu si povídat s nimi.”
Bubla v odrazu se křivě usmála zpátky. “A kde jsou ti, o kterých mluvíš?” Bubla se zmateně zadívala na svůj odraz. Cožpak odrazová Bubla nevěděla, kde jsou? “O čem to mluvíš, vždyť jsou přímo tamh-,” ukázala, avšak nedokončila větu.
Nikdo tam totiž už nebyl. Bubla se dívala na místo, kde dosud byly dvě lišky. Nevěděla, jak dlouho u jezera pila a jak skutečně dlouho si povídala s vlastním odrazem, ale obě lišky byly pryč. “Ty- Tys je zahnala!” zasyčela pravá Bubla na svůj odraz a praštila do něj packou. Odraz zmizel.
Bubla si ještě trošku usrkla vody a šla se podívat blíže na místo, kde byly dvě lišky. “Nikde po nich nejsou ani stopy,” odvětila smutně, ovšem stopy tam být mohly, ona je akorát neviděla. Bubla si sedla a přemýšlela, když se do jejího nosu dostal zvláštní, ale známý pach. Okamžitě nastražila uši a rozhlížela se.
“A jéje, průůšvih,” nervozně a tiše se zasmála a couvala od divného pachu. Když si byla jistá, že nikdo blízko není, vyrazila plnou rychlostí opačným směrem.

>>> Loviště (Kasperské)

<<< Mimo Saeron

Bubla se mihotala krajinou, čichala ke květinám a nedávala pozor na své okolí. Právě to byl s nejvyšší pravděpodobností důvod, proč opět narazila do stromu. Tahle liška se nikdy nenudila, vždy se nějakým způsobem zabavila a nebylo tomu jinak ani teď.
Už to bylo pár týdnů, kdy sama cestovala různými zeměmi za potravou a vodou. Nikde moc dlouho nevydržela, protože se nikdy pořádně nenaučila, jak se bránit.
"Tohle místo nevypadá špatně," řekla si pro sebe, když vešla do lesa, který se zdál celkem normální. Už měla dost a strachu o svůj život. Konečně našla místo, kde si chvilku mohla odpočinout a užít si trochu srandy.
"Dobrý den! Nevíte, jak se dostanu k jídlu?" zeptala se Bubla stromu, který stál k ní nejblíž. Strom samozřejmě mlčel, zřejmě ji neslyšel. Přišla tedy ke stromu blíže a řekla znova, trochu hlasitěji. "Haló! Nevíte, kde tu najdu jídlo?"
Strom mlčel i nadále a tak se Bubla urazila a sedla si vedle něj. "Fajn, tak si mlčte. Nepotřebuji jídlo," konstatovala suše a otráveně hrabala packou v hlíně. Zničehonic se však zvedl vítr a strom se začal třást. Bubla se lekla a podívala se na něj, avšak němý strom stále mlčel. Avšak vítr rozmáchl jednu větev a pro Bublu to byl jasný znak.
"Děkuji! Až tam najdu jídlo, tak se podělím!" zařvala Bubla, když běžela. Bubla na strom však instantně zapomněla a stromu, zdálo se, to ani přinejmenším nevadilo.

>>> Jezero Arges




U Ž I V A T E L