Na první pohled si na Konovi všimnete jeho andělské tvářičky. Je otázka, jestli má opravdu tak velké a kulaté oči, nebo se je naučil roztomile kulit, v každém případě to funguje. Ještě v kombinaci s svou jemnou srstí na obličeji a poměrně útlým vzhledem vzbuzuje soucit a sympatie. Tlamička je často zkroucená do jemného úsměvu a v očičkách mu poskakují veselé jiskřičky.
Ale ve skutečnosti? Za huňatým čelem se mu prohánějí úplně jiné myšlenky. Nedalo by se říct, že tenhle malý lišák má dobré srdce. Možná ho měl, kdysi. Aktuálně ale žije v přesvědčení, že není možné se na nikoho spolehnout a tak proč by potom měl. Vše, co dělá, je jen pro jeho vlastní dobro, vlastní pohodlí. Neohlíží se na jiné, všechny vidí jen jako nástroje, které může používat tak dlouho, jak se mu hodí.
Ví, že se mu bude nejlíp žít, když to bude na úkor někoho jiného a pro to vynakládá poměrně velké úsilí se vetřít do přízně tomu, koho v aktuální chvíli považuje za nejlepšího adepta. Nebo oběť, záleží na úhlu pohledu. Nemusí to být vždy liška nejvýše na hierarchickém žebříčku, ale stačí, že je dostatečně povolná, aby neodolala jeho kouzlu. Pokud je třeba, dokáže i změnit strategii, díky jakékoliv absence studu nebo cudnosti, je ochoten zajít do překvapivých extrémů.
I přes všechnu snahu ovládat ostatní, nedokáže ale plně ovládat sebe a svoje pocity. Stále je to ještě dost mladý lišák, se kterým lomcují emoce jako s drobnou bárkou na rozbouřeném moři. Je poměrně často náladový a ve chvíli, kdy zacítí od někoho negativní přístup, je schopný přejít do plného útoku, a třebaže je jen verbální, dokáže svými slovy s přesností zasáhnout bolestivá místa. Pokud se rozhodne, že je někdo jeho nepřítel, je ochotný rozpoutat válku na všech frontách a nebojí se použít i morálně pochybné způsoby. Jindy ale může být podrážděný z úplně jiného důvodu, který nesouvisí s dotyčným, a pak je jako osina v zadku.
V souvislosti se svými rozsáhlými plány, jak ovládnout ty pravé lišky, aby si mohl žít v pohodlí, má také ve velké oblibě drby. I když se tváří, že ho absolutně nic nezajímá, vždy pozorně poslouchá, aby si mohl vytvořit podrobnou mapu všech vztahů a informací, které by šly použít. I když se ale odhlédne od taktických výhod používání informací proti jiným, Kon si nemůže pomoct a hltá všechno se zaujetím. Odmala bylo sledování ostatních jednou z jeho nejoblíbenějších činností, ještě dřív, než zjistil, jaké taktické výhody to přináší. I svou povahu si sestavil z kousků a útržků chování, které viděl u jiných.
A proč je takový? Co se mu stalo, že všechny vidí jako nepřátele a jen nástroje k jednomu použití? Jak se říká, za vším hledejte trauma z dětství a Kon rozhodně není výjimkou. Kvůli své výchově směrované na úspěch a život ve stínu úspěšnějších sourozenců byl donucený odmala se rvát o svoje místo na světě a používat k tomu všechny možné i nemožné prostředky. Schovává se za tou slupkou, někde hodně hluboko, to dobré srdce, které kdysi nejspíš měl? Možná. Možná to všechno dělá, protože neví, jak navázat kontakt s jinými, touží po uznání a zároveň má hrůzu z ublížení. Ale těžko říct, možná jeho dobré srdce dávno vyhaslo společně s jeho krátkým dětstvím a teď v něm už nezbylo nic jiného než touha přežít a dokázat všem, jaký je.

...