Příspěvky uživatele

< návrat zpět

Zdálo se to jako pravda. Voda byla lepší, než kůra. Možná. Záleželo od toho, jestli se bobule nezačnou kazit, když ztratí svou ochrannou vrstvičku. Ale to by ztratily i kdyby je trhali ústy, což tedy znamenalo, že to je dobrý nápad. Nebýt toho podivného úkazu, který se odehrál hnědému před tlapkami, jistě by Stříbrnku pochválil. Ale to, co se s trávou stalo, to upoutalo jeho pozornost natolik, že nestačil ani pořádně pochválit lišáka.
Když se Shila zeptala Romilly, co to je, prohlédl si její tvář a zdálo se, že ona s tímhle nemá nic co do činění. "Já..." začal, ale nevěděl jak přesně pokračovat. Tu si všiml Stříbrnkova jinovatky, která z něj padala na zem. Otevřel tlamičku, ale ani tohle nevypadalo, že by zapříčinilo spletení trávy do sebe, jako u košíčku. Takže ani Stříbrnka v tom, nejspíš, neměl tlapky. Kdo tedy? "To já?" Zeptal se těch dvou, trochu zmateně. "Jen jsem si vzpomněl na něco z minulosti a potom se stalo tohle." Přiznal se. Zastříhal oušky a pohlédl z jednoho na druhé, načež si začal prohlížet svůj výtvor. "Lidé nosili víno v takových spletených..." když pohlédl na Stříbrnku, který vytvářel něco jako misku, tak horlivě přikývl hlavou. "Ano, takový nosič na ovoce to měl, asi být." Patrně to byl skutečně on, kdo vytvořil tohle mírně nedokonalé dílo. Potřeboval ještě trénovat a blíže se seznámit se svou magií.

Díval se na Stříbrnku, snažíc se rozluštit, co se jim šedý lišák také snaží sdělit pomocí svého komunikačního nástroje, jímž byla bublinka vody levitující nad ním. Jak tak stál, měl najednou zvláštní pocit. Jako by něco slyšel. Byl to ale jenom takový šepot. Nerozumněl slovům, byly to jenom takové šelesty, jako když si vítr pohrává s usychajícím listím. Ale jemu připadalo, jako by se za tím šelestem přeci jenom ukrývala slova. Kmitl oušky do směru, odkud si myslel, že šelest přichází, ale nemohl rozluštit polohu. Jako by ten šepot přicházel odevšaď. Zmateně se podíval na své společníky, jestli to také slyší nebo ne.
Při bližším prozkoumání, nabyl dojmu, že ti dva onen šepot neslyší. Ani si neuměl vysvětlit, o jaký šepot se to vlastně jedná.
Nakonec se zaměřil na Stříbrnku, soustředil se na bublinku. Dokud lišák neudělal to co udělal, nechápal, o co se jedná, ale potom mu to došlo. Usmál se na Stříbrnku: "To je úchvatné. Dokážeš posbírat borůvky, aniž by se pomačkaly, to je prima." Zašvihal ocáskem a oušky zastříhal nadšeně. Oba dva, jak Romilly, tak Stříbrnka ho přivedli na nápad. Kdyby jenom dokázal splést třeba trávu, nebo něco pevnějšího, tak podobně, jako když pletli věnečky, možná by dokázali získat něco na nošení ovoce a ne jenom ovoce, ale i jiných předmětů či bylin. Vybavil si i vzpomínku na lidské bytosti žijící na vinici. Ale jak by to mohl dokázat?
Jak tak vzpomínal a jeho nápad nabýval na obrazu, stébla trávy před jeho tlapkami, jako by samy ožily a začaly se do sebe zaplétat.
Když si toho Shilo všiml, leknutím uskočil a překvapeně sledoval místo, kde se stébla trávy zapletla do sebe. Jakmile se však obraz jeho vzpomínky rozplynul, tráva se přestala hýbat. Zůstala však spletená do jakési stěny. Konečně odtrhl pohled od trávy a pohlédl na své společníky. Udělal to někdo z nich?

Doplňuji tu modrou barvu drápků u Tani #6695ce
děkuji

O, to ano. Saeron byl rozhodně zajímavým místem a to tady ještě nestačil být dlouho. Přesto se mu zde líbilo a už si tady začínal připadat jako doma. "Souhlasím, že je tady hodně pěkných míst. Všude se dá najít něco zajímavého a je možné, že ty hvězdy jsou odtud opravdu vidět zářivěji." A to ještě ani nebyl ve Hvězdných horách. Co by teprve řekli na pohled na noční oblohu tam?
Zastříhal ušima a úsměv na čumáčku se mu rozšířil do gigantických rozměrů. "To je pravda! To zní jako skvělý nápad." Nápad s kůrou se mu líbil a to moc. Ale pravdou bylo, že takový vhodný kousek kůry jim nebude ležet u tlapek jenom tak. Rozhlédl se kolem. Začalo už svítat a tak budou mít více světla jak pro hledání vhodné kůry tak pro sběr borůvek.
"To je možné. Najít takový strom by nemuselo být tak těžké." Souhlasil s jejím nápadem.
Kromě lepšího vidění malých bobulí, mohl Shilo spatřit i zjevivšího se Stříbrnku, jak na ně kouká a mává ocáskem. Střihl oušky a udělal cosi jako úklonku. "Ahoj Stříbrnko, neviděl jsi cestou nějaký starý ztrouchnivělý strom?" Třeba nějaký strom s kůrou k uloupnutí viděl.
"A nepotkal si Nyché?

Děkuji za akci, byla fajn :3 ♥

Shilo:
• doplnění hvězd magie na max, prosím k jeho magii Země

Elisabeth:
• další vrozená magie = vzduch

Tania
• změna barvy očí/drápků (zdarma) - modré, dodám barvu

zbytek = 250 šedých kamenů, 20 pírek do kasičky k Tanie, děkuji moc ♥♥♥

Přidáno
Zbytek byl přidán již v den vyhlášení (věci do inventáře).

(LKŠ 70 (1/5))

Přesně tak, někde kde je pěkný výhled. A z hor se zdají hvězdy blíž."" I když to byl jenom dojem. Ovšem fungovalo to a působilo to takhle na všechny tvory, jistě. Kromě ptáků, kteří mohli vzlétnou mnohem výš. "Možná jsou zářivější, nebo to možná má na svědomí tohle místo, kdo ví?"
Zamyslel se. Pokud chtěli sbírat drobné kuličky, měli by mít něco, kam by je ukládali a po té na tom mohli nechat usušit. Podíval se na svou společnici a zeptal se: "Nenapadá tě, kde bychom mohli najít něco, do čeho nebo na co bychom ty kuličky mohli skládat?" Přenášet je v tlamě by bylo zřejmě hodně nepraktické. Jednak by je akorát oslintali, pak by je to nutilo spolknout a zkrátka by z toho nic nebylo. A trhat celé větvičky, to by zničilo borůvčí a pak by stejně neměli, kam všechny je uložit.
"Rozhodně jsou sladší." Souhlasil Shilo s s Romilly

(LKŠ 67 (1/5))

Začít na kraji lesa byl dobrý plán a dobrý začátek a tak Shilo přikývl a švihl ocáskem. "Tak jo, začneme tam." Byl i rád, protože vykouknou z lesa a navíc byla krásná noc. Než udělali několik kroků, zastavila je hvězdná šou na obloze. "To ano, jsou. A moc hezky se pozorují z hor nebo kopců." Dodal k padajícím kometkám. V létě bývaly vidět v určitém období. "Nevím proč, ale myslím, že rády přilétají právě v tento čas." Možná je něco přitahovalo. Nebyo to byly raketky božstev. Bylo tolik možností, proč a jak vysvětlit tyto zvláštní úkazy.
Kráčeli lesem a mířili si to k jednomu z jeho okrajů, když na mýtince narazili na mnoho keříčků s modrými bobulkami. Shilo natočil ouško k Romilly. Po té se podíval na bobulky, které rostly zespodu rostlinky a byly hezky kulaté. "Ano, tohle jsou určitě pravé borůvky." Jednu utrhl a rozkousl. Byla sladká, možná by i řekl, že už i trošku přezrálá, ale o to sladší.

Baobab >>>

(LKŠ 64 (2/5))

"Nemáš zač,"Zareagoval. Když jemu to tak přišlo, neviděl důvod, proč by ji říkal něco jenom tak. On neměl ke lsti blízko, spíš naopak. "Určitě ano." Od doby, co přišel sem do Saeronu, přišlo mu, že lišky zde jsou o dost přátelštější než jinde. Věřil, ř´že se jim dostane nějaké té školy od jiné lišky snáz než mimo Saeron.
Ani jemu nedělalo problém se protáhnout vstupem do a z úkrytu skupiny. Byl ještě menší než Romilly a tak mezi kořeny proplul jako ryba. Noc byla krásná a příjemná. "To ano." Rozhlédl se a při tom odpověděl: "Můžeme se podívat na paloucích anebo na okrajích lesa. Tam totiž bývá dostatek slunečního světla, ale zároveň nehrozí uschnutí rostlin kvůli přílišnému žáru. Les poskytuje jahodám a borůvkám vláhu, kterou jim louka nenabídne." Mezi tím, co tohle vyslovil, přerušila jej Romily otázka, jestli to viděl. "Copak?" Chvíli se mu rozbušilo srdíčko, že třeba zahlédla Nyché, ale ona koukala vzhůru k obloze a tak se i on podíval, aby viděl záblesky na obloze. "To budou letní hvězdy." Zkusil si tipnout.

(117)

(LKŠ 59 (2/5))

"Asi určitě ano. Myslím, že se nám to podaří, najít i jiné rostlinky. Vždyť ty jsi šikovná." souhlasil a snažil se ji povzbudit.
Rozhodně považoval Romilly za chytrou, co se týkalo rostlin. "A co nevíme teď, určitě se nám podaří zjistit později. Přece tady nemůžeš být jediná, kdo se vyzná v bylinkách, ne? A víc hlav víc ví," alespoň se to tak říkalo. Možná, že některá z nových lišek skupiny bude znát něco, pro ně, nového a co jim pomůže. Rozhodně by to bylo fajn. A pokud měla být Romilly léčitelkou, bylo by to pro ni výborné, dozvědět se nové informace a on ji v tom rád pomůže, nebo ji i jenom podpoří.
Protáhl se a po té, co si protřepal kožíšek, vylezl i on z úkrytu pod příkrov noci. Venku už byla tma, ale protože svítily hvězdy, Shilo viděl celkem dobře. Na pohyb v noci byl zvyklý. "Také bych něco snědl. Ale myslím si, že bude dobré, když nějaké plody nasbíráme a usušíme je i na zimu." Napadlo ho.

>>> Ambleer

(116)

(LKŠ 57 (5/5))

Po celý den bylo docela horko. Navečer však teplota o něco málo poklesla a Shilo cítil, jak se i vzduch v baobabu stal lépe dýchatelnější. Strom jim poskytoval příjemný stín, takže se nemuseli někde péct na přímém slunci. Podařilo se jim uklidit i byliny a mohli společně debatovat nad falešným borůvčím. Do jejich úkrytu dopadaly poslední oranžové paprsky slunce, které vytvářely zvláštní tmavooranžové přítmí, jak obloha nabrala červených tónů.
Romilly si však nepamatovala počet bobulí, ale alespoň věděla, že jich bylo dost, protože měla hlad. Chápavě přikývl a švihl ocasem. "Oh, ano, když má jeden hlad, dokáže sníst opravdu hodně bobulek." Uvažoval nahlas. Naslouchal ale i jejím úvahám, které se vlastně blížily těm jeho. "Přesně tak. Mohly by mít, třeba právě zklidňující účinek. Možná že kdyby byla liška rozrušená, mohla by po několika bobulkách cítit uvolnění a klid a třeba i dobře spát." Z léčebného hlediska to mohlo být dobré. "Pokud by ale nebyly účinky špatně i po malé dávce." To by potom nebylo dobré a bylo by jim to k ničemu.
"Musíme v to věřit," že se jejich kamarádka objeví.
Když se tak ochladilo, napadlo ho, že je to ideální čas na sběr bobulí. "Nepodíváme se po nějakých jahodách a podobném ovoci? Venku už nebude takové horko." Navrhl.

Aktualita uznána

(115)

(LKŠ 53 (1/5))

Chápal ji a tak přikývl, že rozumí, že nechce testovat nepříjemné zážitky na jiných liškách. "Rozumím," řekl na to lišák. Kdyby však ale Romilly dostala odvahu a zkusila to znovu, určitě by mohlo být hodnocení účinnosti této rostliny ještě lepší, než kdyby se začínalo od znova. Přimhouřil očka a zamyslel se. "Pamatuješ si přesně, kolik kuliček té nepravé borůvky jsi snědla?" Zadíval se na ni zvcědavě. "Kdyby se dávka snížila na polovinu, mohly by být účinky úplně jiné." Vysvětlil ji důvod, proč se vlastně na to ptá.
Nyché nikde. Ani tady nebyla. A ani on si nechtěl poslední naději zhatit tím, že si připustí, že její pach prostě necítí. "Možná ano. Snad." přitakal tedy i když bylo znát, že tenhle závěr nechtěli ani jeden z nich. Oba čekali, že tady na ně fenka vykoukne ze skulinky stromu.

(114)
Ambleerský les >>>

(LKŠ 45 (3/5))

Jak procházeli Ambleerským lesem, ani Shilovi neuniklo, že tu ve vzduchu poletovalo až příliš mnoho neznámých pachů. I on byl trochu nervózní. Uklidňovalo jej však vědomí, že cítí i pach jejich paní lesa Herrey a tak věřil, že ona ty jiné lišky ošéfuje. Byl proto rád, když se začali od cizích pachů vzdalovat k úkrytu skupiny. Avšak ale i tady ucítil lišák nový pach. Majitel byl ale nejspíš už zase někde jinde. Protáhl se za Romilly do vnitřní části úkrytu.
"Snad ano." Jak však tohle zjistit? "Máme dvě možnosti. Buď se zkusit ptát ostatních, jestli tohle neví, nebo to zkusit na někom." otázkou bylo na kom by to mohli zkusit. Na sobě nebo na někom cizím.
Shilo střihl ušima. "Asi do skupiny přišly nové lišky." Neměli se však koho zeptat. Stříbrnku nikde neviděl a Nyché jak na potvoru také nepotkali ani cestou ani tady. Pohlédl na korsačku, "Také jsem její pach nezaznamenal," to ho trochu zneklidňovalo, opět. Mohla být fenka s Herreou? Nebo se připojila ke Stříbrnkovi?

lesík Štěstí přes Yesad >>>

(LKŠ 41 (2/5))

"Borůvkové listy májí protizánětlivé a hojivé účinky, jsou vhodné když máš zrovna problém s tím, že sníš něco nevhodného a potom..." přemýšlel jak to říci. "No, máš běhání." Ouška dal mírně na stranu a raději se podíval jinam, protože to nebylo téma vhodné konverzace, ale zase když šlo o léčebné účinky, bylo přeci dobré to znát. " A také podporují zrak a mají vitamíny." Otázkou bylo, jestli jsou tyto listy na tom stejně nebo podobně. "Já myslím, že tyto rostlinky jsou si příbuzné. Ale úplně jistý si nejsem." Přesto by se dalo v tom vidět tu podobnost. Asi to prostě budou muset na někom vyzkoušet nebo najít někoho, kdo to ví určitě.
Prozatimní název pro rostlinku se Shilovi líbil a tak ouška narovnal a spokojeně švihl ocáskem. "To můžeme. To je dobrý nápad. Alespoň se nám bude o té rostlince lépe hovořit."
Cítil přítomnost mnoha cizích a neznámých liščích pachů a všiml si, že je z toho Romilly trochu nesvá. "Možná jsou to noví členové skupiny."

>>> Baobab

(LKŠ 37 (3/5))

Nechal ji, ať si prohlédne rostlinku a potom přikývl, že chápe. Dokázal pochopit, že po nepříjemném zážitku, nebude chtít někdo opakovat stejnou chybu. "Tyto plody možná podporují veselí a přinášejí bolest a nevolnost, ale listy mohou být užitečné." Pokud to odhadl správně a tato rostlina byla skutečně příbuznou borůvky, pak by její lístky mohly mít podobné účinky, jako u borůvky. Alespoň takhle nad tím přemýšlel.
"Rádo se stalo. Jen je mi líto, že neznám jméno téhle rostlinky. Určitě by bylo jednodušší se o ní bavit, když bychom ji uměli pojmenovat. Bylo by to snažší, než říkat, že to je rostlina podobná borůvce co roste v lese na jih od Ambleeru." Tohle mu trochu vadilo, že nezná její název. Třeba někde potkají někoho, kdo ho zná a rostlinu zná taky tak dobře, aby jim mohl upřesnit to, co sami nevědí.
"Až najdeme borůvky, můžeš si je porovnat." Přemýšlel, jestli kousek toho keříku prostě neuškubne, aby měli srovnání.
"Máš pravdu, pojďme," souhlasil s korsačkou a nakonec větvičku té rostlinky přeci jenom uškubl, kdyby cestou narazili na skutečné borůvčí. Prostě pro všechny případy.

>>> Ambleer přes Yesad

(LKŠ 34 (5/5))

Nejdříve bedlivě naslouchal své společnici a po té chvíli přemýšlel, přičemž se mu ouška jemně kmitala. "Nevím sice, jak se rostlina jmenuje, ale myslím si, že se užívá hlavně pro tyto pocity veselí a pro halucinogenní účinky. Ale je důležité, aby množství pozřených bobulek nepřesáhlo správnou míru, jinak mohou být účinky nepříjemné." přesně to se nejspíš stalo, když je korsačka konzumovala. "Tyhle keříky jsou o něco větší, než borůvčí. A podívej, lístky mají načervenalou až nafialovělou barvu a také mají viditelné žilky. Borůvčí má lístky hladké." Nechal lišku, ať si keřík prohlédne. "Plody jsou trošku sploštělé podélně, takže jsou mírně delší než kulatější borůvky. A tyhle plody nebarví do modra jako borůvková šťáva." vysvětlil ji, jaký rozdíl on byl schopen identifikovat. Byl dokonce přesvědčený, že jsou si obě rostliny příbuzné. "Myslím, že tato rostlina má ráda chladnější podnebí, ale půdu stejnou jako borůvčí." proč rostla tady, možná proto, že půda zde ji vyhovovala dobře.