Discord slouží pro rychlejší komunikaci mezi hráči a vedením. Také se zde konají rychloakce, při kterých si můžete občas vydělat pár kamínků navíc.

Příspěvky uživatele


< návrat zpět

Strana:  1 2 3 4   další »

Měsíce osamoceného putování Shila naučily ostražitosti, takže když se ozval nový zvuk z úplně jiného směru, než původní zvuky, natočil jedno ucho dozadu a po vteřince či dvou jej následoval i zbytek hlavy. Shilo si byl jistý, že někdo nebo něco je mu v patách. Tahle situace byla nepříjemná, neboť takhle byl v obklíčení, což způsobilo, že se přikrčil blíž ke čvachtající krystalické hmotě. Očima se snažil pátrat po zvukotvůrci.
Nakonec jej objevil. Tedy něco světlého, i když díky bílému sněhu to působilo tmavěji, než-li jak by to vypadalo na poušti. Mezi tím se také cosi pohnulo na původní pozici, kam směřoval. Shilo vystřelil hlavou zase kupředu, snažil se hodnotit situaci rychle. Pořád byl přikrčený, ale uši mu na hlavě skenovaly prostředí neustálým natáčením na obě pozice.
Popravdě se cítil nekomfortně, ale to nebylo divu. Vždyť byl v zimě a před sebou i za sebou měl neznámé lišky. Zase mohl být rád, že to jsou jenom lišky a ne nějaké jiné šelmy.
Olízl si tlamičku nervózně a nakonec se narovnal.
"Ehm... zdravím...?"

Odkud: Ambleerský les >>>

Nespěchal. Vlastně se docela loudal, takže i když zmizel Frey z dohledu, než se tak stalo, mohla, pokud by chtěla, sledovat jeho hnědý kožíšek ještě nějakou tu chvíli, než jej zakryly stromy. Z lesa se mu vlastě až tak nechtělo. Ve skutečnosti doufal, že se o skupině dozví víc. Ale jedno pozitivum to mělo. Alespoň věděl, kde skupina žije. Tedy, jen kdyby zde nebyla taková zima.

Aktualita počasí
Ať si Frey říkala co chtěla, Shilo měl stále větší pocit, že ve vzduchu je mnohem více tepla, než na zemi. Teď by se mu určitě líbilo, kdyby mohl nad tou studenou krustou sněhu jen levitovat a vůbec by se ji nemusel dotýkat. Pohlédl na oblohu, jen co stromy zůstaly v pozadí a on opustil jejich příkrov. Mraky na obloze se místy protrhávaly. Zdálo se mu, že sníh začíná být nepříjemně mokrý a kluzký. Tohle se mu moc nezamlouvalo. Tedy možnost, že by hodil tlamkou o zem na ledově mokrém sněhu. Také by se mohl probořit do nějaké té větší závěje.

Zastříhal ušima, neboť měl dojem, že něco zaslechl. Uši na to dobré měl dostatečně. Zpočátku však neuměl identifikovat přesný směr onoho zakňučení. Musel se soustředit a čekat, zda se to neozve znovu. Napínal i čumáček a snažil se číst pachy ve vzduchu. A hle, znovu se ozval onen zvuk a Shilo se vydal tím směrem. Sníh pod jeho váhou byl nepříjemně klouzavý, bylo to, jako se brodit v ledové tříšti. Místy zvedal tlapky vysoko, jako drezúrní kůň, jen aby je nenechával dlouho v té břečce.

Na jeho čumáčku se objevil lehký úsměv a jemně zavrtěl hlavičkou. Ach ano, jí přece nešlo o něj. To by nepřipustila. Ovšem zářivá očka na ni upřel se slovy: "Tomu rozumím," nerozuměl, on příliš sobeckost neznal. Tedy ne v domovině. Ale chápal. Nic méně mu stejně přišlo, že trochu starost o něj měla. A kdyby ne? Tak by to ničemu nevadilo.
"Bylo mi potěšením, Freydis." Byla zvláštní, ale nelhal. Bylo mu potěšením poznat zase jinou tvář lišek, než pouze tu záludnou snažící se ho skutečně obrat a někde pohodit. Hezky se ji uklonil a potom se slovy rozloučení, "Rád jsem tě poznal a doufám, že se někdy ještě uvidíme," zmizel mezi stromy.

>>> Louka Yesad

"Odchod těžký byl, ale zvykl jsem si." Musel. Jak jinak by se dostal sem? Těžké bylo i to období po té. I teď je těžké, není dne, kdy by si nevzpomněl na své děti. Ale co už. Ty teď nejspíš už ani neví, kdo jejich otec je. Možná by se k němu nehlásily. Možná mají vymyté hlavy a ještě by ho odmítaly. Nechtěl na to myslet. Byla to minulost. Minulost, kterou už nezmění. Teď bylo důležité žít přítomností.
Řekla to napřímo a toho si cenil. Lepší, než lsti a omáčky kolem tlamy. "Rozumím. V tom případě, pokud jsme tedy vyrovnaní za tvou pomoc, pak půjdu." Věnoval ji úsměv. "Je milé, že si o mě děláš starost," ani nečekal, že by tohle vůči němu pocítila. Bylo to nečekané a vlastně pěkné. Nejspíš to nebyla taková bestie, jak se prezentovala. "Já to zvládnu. Jsem přece došel až tady. Nějaký sníh mě neodradí a vlastně se už i otepluje, nemyslíš?" Vzduch byl teplejší. Sice to neznamenalo, že nemusí zima ještě udeřit, ale dobrá naděje.

Kolo štěstí: 25.1. - 1 bod (sum 44)

Na les se snesla pomalu ale jistě noc. Mraky na obloze byly pořád, to Shilo tušil i tak, aniž by se musel dívat nahoru a snažit se skrze koruny stromů pátrat po obloze. Byla zima, ale jako by se nad ním bohové snad smilovali, cítil že vzduch je o něco teplejší.
Zamrkal a pohlédl na ni. Její oči byly i v noci docela světlé. Sice nyní nebylo vidět, jakou mají barvu, ale působily zvláštně světlým dojmem. Skoro by řekl, že ho její oči nyní fascinovaly mnohem více, než ve dne.
"Bylo to perfektní. Já jsem se měl skvěle. Neměl jsem nic, na co bych si mohl stěžovat. Skvělá sestra, láskyplná matka a zajímavý otec." Začal tedy shrnutím toho co měl. "Ale skončilo to tradicí." Prostě to tak bylo. On se tomu nevzepřel, protože zabít sestru nechtěl a nikdy na něco takového nepomyslel. "Ne, nepátral jsem po tom, kam rodiče odešli. Myslím si, že se usadili někde poblíž Uttary, ale taky mohli odejít i dál. Těžko říci. Samozřejmě by mě zajímalo, jak se mají a kde žijí, ale najít je, to by musela být velká náhoda. A myslím si, že můj příběh v jejich životě skončil." Jinými slovy, co by na to asi řekli, kdyby se jim tam zjevil? Poznali by ho vůbec?
Shilo přimhouřil oči. "Zdáš se, jako bys nad něčím přemýšlela." Jinými slovy, byla snad chvílemi duchem nepřítomná? "Něco tě trápí?"

Kolo štěstí: 23.1. - 2 bod (sum 38(2))

Co si o něm myslela, nemohl vědět. Dokonce to nyní ani nedokázala vytušit. Ale jedno na tom, co řekl, bylo přeci jenom pravda. Zima tady byla docela dost. Byla jiná, než ta na kterou byl zvyklý. Napřímil uši, "Možná bych měl. Je tam poušť ale i nějaké hory. Močál a propast a jezero a jezero bez vody." Vyjmenoval namátkou pár míst, kterými prošel s Arisou.
Chtěla se s ním snad rozloučit? Těžko říci. A chtěl se on raději od ní klidit? Nakonec zatím její společnost nebyla špatná.
Jídlo. No jasně. "Jídlo je fajn." S tím souhlasil. Ovšem kdyby se chtěl Frey zeptat na nějaké fígle jak lovit ty podivně rychlé hlodavce nebo opeřence, co odletí aniž by jeden doběhl k místu, kde se vyskytovali, to by z ní nejspíš nedostal.
"Co tvoje rodina? Pamatuješ si je?" Jestli se na tohle ptal, nějak se mu to vykouřilo z hlavy, doufal že ne. Tahle zima na něj měla určitě negativní vliv.

Louka Yesad >>>

Kolo štěstí: 19.1. - 1 bod (sum 33)

Les Amblerský byl asi jedním z těch běžných. Tedy, tak si to Shilo myslel, ale pravdou bylo, že se mohl klidně mýlit. Však on nebyl zrovna znalec lesů. Jen nabyl toho dojmu, když započal svou pouť a prošel několika kraji. Do té doby by ho ani nenapadlo porovnávat stromy a lesní porost mezi sebou. Ovšem hlouběji les začal působit už jako starodávnější.
Tu se však zastavili a bílá se usadila u jednoho keříku. Shilo na ni pohlédl. "O nic nejde," odpověděl ji. Nehodlal ji zrovna povídat o tom, že se mu honí hlavou mnoho otázek ohledně jejích 'vražedných' choutek. "Jenom je mi zima. Tedy na zimu a chlad zvyklý jsem, ale sníh?" Otřepal se a posadil se také, načež si stočil ocásek opět kolem sebe.
"A je něco, co děláš nejraději, kromě potulování se?" Zeptal se tedy, v naději, že odvede pozornost od svých myšlenek.

Lesík Štěstí >>>

Kolo štěstí: 15.1. - 2 bod (sum 31)

Brodil se sněhem za ní a byl rád, že nyní jak je malý tak se může ukrýt v brázdě, kterou za sebou nechávala Frey. Pravda, kdyby utíkala, bylo by to nepříjemné a nejspíš by ji skutečně moc nestačil. Ale takhle to bylo docela fajn. Jen kdyby to tak nestudilo. Zima, na chlad byl zvyklý, ale sníh? Sníh to bylo něco jiného. Studil a byl někdy mokrý a to nebylo dobré.
Odseknutí bral Shilo jako důsledek toho, jakým nepříjemným podmínkám počasí museli oba čelit. Ani on nebyl nadšený, ale musel to brát tak, jak to bylo.
Odpověděla mu stručně a jasně, že to znělo jako blesk z čistého nebe. Shilo mlčel. Zabila! Znělo mu v hlavě. Odráželo se to jako ozvěna. Nemusela. Ale mě se nepokusila zabít, tak kdo je vlastně zač? Co se tím snažila říci? V hlavě mu to šrotovalo, ovšem nevěděl, jestli se má vůbec na to ptát dál, nebo to raději, pro své vlastní dobro nechat být.
Dostali se do lesa. Konečně. "Dobře, takže tady je tvá skupina." V hlavě měl stále mnoho myšlenek o tom, proč vlastně zabila, ale neodvážil se dál ptát.

>>> Les Ambler

Kolo štěstí: 14.1. - 3 bod (sum 29)

Věc tradicí a jestli je dodržovala, bylo na ni. Shilo byl jenom zvědavý. Nijak neodsuzoval žádný ze závěrů, které by mohly nastat. Přikývl tedy po oné odpovědi. "Zní to svobodně," no a co by také mohl od lišky, která svobodu prosazuje také čekat, že? I když mohla mít své kodexy, kterými se řídí i když tradice jako takové, tradice klanu lišek nedodržovala. Těžko říci, jestli je dodržovala nebo je neměli a tak nebylo dodržovat co. "A ta skupina nějaké tradice má?" To bylo další, co jej napadlo.
Neodpověděla, tedy ano, odpověděla, ale opět záhadně. Shilo si ji změřil od hlavy až po špičku ocasu. Chvíli mlčel, než se nadechl a potom řekl: "Netuším. Ale zabít druhou lišku můžeš mnoha způsoby a z mnoha důvodů. Neznamená to, že jsi špatná, to jestli jsi nebo ne ne to z tebe dělá to co děláš a jak se chováš." Nějak filozoficky utvořil závěr.
Zvedl se také, protáhl se a otřepal.

Aktualita počasí
Když vylezl z kořenů stromu, mohl zaznamenat, že s ránem se z mračen spustilo sněžení. Tady v lese nebylo tak husté, ale dalo se očekávat, že jakmile z lesa vytáhnou paty, sněhové nadělení je pohltí.

>>> Louka Yesad

Kolo štěstí: 13.1. - 1 bod (sum 26)

Copak tradice snad byly k ničemu? Shilo překvapeně zamrkal. "Ty žádné tradice nemáš?" Zeptal se ji. Ale podle toho, co řekla, nejspíš ne, nebo je nedodržovala. "Už jsi... někdy zabila jinou lišku?" To byla další otázka, která Shilovi momentálně visela na mysli, jako by se tam chtěla usadit a zlobit ho svým dotíráním na jeho jemnocit. Měl by se snad začít bát? Možná. Ale prozatím nebyl důvod se bát. I když jeden nikdy neví, že?
Přikývl. "To bych byl rád. Neříkám, že se hned přidám k tvé skupině, ale myslím si, že není špatné vědět, kam jít, kdybych to potřeboval." Bylo to zkrátka praktické. Mohlo se mu to někdy hodit. Neplánoval se hned přidat. To si nejdříve ověří a chvilku bude pozorovat, jaká ta skupina je, než, že by se hned připojil.

Kolo štěstí: 12.1. - 4 bod (sum 25)

Chvíli si ho Frey prohlížela, jako by se snažila z něj něco vyčíst. Shilo jen těžko mohl tušit, co se bílé honí hlavou. Ovšem to, jak jej zkoumala, bylo možná trošku až nepříjemné. Jen jemně střihl oušky a čekal, co bude dál.
Po té se konverzace ubírala dál, až dospěla do bodu, kdy se ho Frey otázala na prostou, ale jemu zcela nepřijatelnou otázku. Vykulil očka v nevěřícím výrazu: "Zabít sestru? Ne, To bych nikdy neudělal. Miluji svou sestru." Vždycky si rozuměli. No, vždycky, strávili spolu jen rok, ale pro něj to bylo vždycky. Razantně zavrtěl hlavou. "To bych si nedovolil, ani kdybych ji rád neměl. To by bylo proti tradici našeho klanu." Takové myšlenky si nedokázal připustit a už jenom skutečnost, že nyní o nich mluvil, jej uváděla do nepříjemných rozpaků.
Namísto diskuze o zdejší skupině lišek, to už bylo příjemnější téma. "Zní to jako opravdu skvělé místo. Možná to tak dělají všichni v té skupině, že se třeba jen občas sejdete. Mít kam si jít odpočinout zní jako super bonus." To se mu líbilo. Takový život by si asi uměl představit.

Kolo štěstí: 12.1. - 2 bod (sum 23)

Poslouchal ji. Moudřejší z toho možná nebyl, v tom smyslu, že nějaké zajímavosti o druzích lišek se nedozvěděl, ale pochopil, že možná ani tak na druhu tolik nezáleží, jako spíše na osobnosti jednotlivců. Přikývl, "To asi dává smysl. Vlastně máš pravdu. Lišek svého druhu jsem potkal docela dost a každá byla jiná." I když neměl zase tolik co srovnávat. Dost a zároveň málo. Přes to všechno byly lišky různé i když byly téhož druhu. S tím musel souhlasit.
Ouška mu vystřelila k ní. "Tahat? Jak to myslíš? Žili jsme na vinici. To bylo naše území. Chránili jsme jej, lovili tam hmyz a myši. Jedli víno. Tradice ale praví to, co jsem již zmínil. Území připadá prvorozené dceři každé strážkyně vinice. Takhle to bylo vždycky." Alespoň tak jim to vyprávěla matka. Jemu a jeho sestře.
"Chápu. Já takové problémy doma neměl. Ale chvíli jsem žil v jiné skupině a ano, byly tam i lišky, se kterými jsem zrovna moc nevycházel." Těm se snažil vyhýbat.
"Takže ty jsi ve skupině, ale zároveň se potuluješ svobodně kde se ti jenom zlíbí? To je možné?" Srovnal si to v hlavě a zajímalo ho to. Znělo to jako něco, o čem by si měl poslechnout.

Kolo štěstí: 10.1. - 2 bod (sum 19)

Znala. Ale stejně to neznamenalo, že by je znala dobře. Mohla a nemusela. Shilo jen přikývl. Přitáhl si ocásek ještě blíže, aby se teplo vytvářející tím, jak se jím přikryl, udrželo co nejdéle a pokrylo co nejlepší místa. "To je zajímavé. Už jsi někdy potkala vetší druh lišky než jsi ty?" Zeptal se se zájem. On to tak měl často. "A jak se od sebe liší? Je některý druh lišek hodně specifický?" Inu, každý měl něco do sebe a nějak se přizpůsobit musel, jinak by to nebyl druh. "Které lišky máš nejraději?" Tady tu otázku nechal na ni, jak ji uchopí.
"Já neutekl. Musel jsem odejít, protože to tak říká tradice. Každá liška dosáhnuvší dospělosti, včetně rodičů, musí odejít za svým, jakmile prvorozená dcera dovrší jeden rok," odpověděl lišce.
"Také nejsem vybíravý. To máme tedy společné. Spokojím se s málem. A cestoval jsem už mnohými místy. Ale rád bych se usadil, neboť putování je sice, z počátku, zábavné, ale s časem to jednoho vyčerpá."

louka Yesad >>>

Kolo štěstí: 8.1. - 1 bod (sum 15)

Když se jeho tělíčko dostalo do příkrovu lesa, byl o něco spokojenější. Sice měl rád rozhled, to ano, ale rozhled z vinice, to bylo něco jiného, než rozhled z nějaké planiny, kde nebyl pomalu jediný keř, kam by se mohl malý lišák ukrýt. Les byl příjemnější a Shilo si našel přístřeší pod jedním z kořenů stromu, kam se schovala také jeho současná společnice Frey. Stočil se v tom místě do klubíčka, oháňku si omotal kolem sebe a pohlédl do místa, kde už seděla bílá.
Shilo byl poměrně sdílný, ale něco si přeci jenom uvědomil. Zatím, na všechny své otázky dostával jenom neurčité odpovědi. Měl by ji o sobě povědět tolik, když o ní neví téměř nic?
"Jak jsem řekl, jsem z daleka. Přišel jsem teprve nedávno a už dlouho jsem na cestách. Zkoušel jsem se usadit, ale nepodařilo se mi to." Ona to možná nechápala, ale možná by mohla. "Nevím, jestli znáš můj druh dobře, ale jsme lišky, které žijí raději v rodinách. Bohužel má rodina má poněkud zvláštní zvyk, který mě dostal až sem." Odpověděl ji. "A co máš ráda třeba ty? Já ovoce, už jsem ti to řekl." Samozřejmě, bylo přece mnoho zálib. "Horské svahy, kde slunce ve dne praží a v noci chlad obepíná každého tvora, to mám rád. Vůni vína, rybízu a angreštu."

Tundra >>>

Kolo štěstí: 7.1. - 3 bod (sum 13)

Ano, čím dál byli od oblasti, kterou místní nazývali Sobí pláňi, tím lepší podmínky pro obě lišky nastávaly. Shilo se cítil rovněž lépe. Tedy už mu čenich div, že neupadl, prostě to bylo lepší, ale s tím, že zamíří do lesa musel jenom souhlasit. Nedovolil by si se přít. V lese byly podmínky pro existenci lišek přeci jenom lepší než na otevřené pláni, kde mohl hrozit útok též shora. Přinejmenším pro Shila.
Pohlédl směrem, kterým bílá liška kývla čumáčkem. Tam někde se ukrývala skupina lišek v níž byla tato členkou. Bylo to pro Shila zajímavé. Pokud tedy nešlo o polární skupinu, znamenalo by to, že kdyby chtěl, měl by větší šanci přežít zde. Ale bylo by to to, co by tento drobný lišáček chtěl? Skupinu ano, jen si nebyl jistý, že by podmínky pro pobyt byly stále dostačující. I když on nebyl vyloženě pouštní krysa, nýbrž spíše horský či svažitý ovocežrout, přes to všechno teplo bylo mnohem přijatelnější než chlad.
"Ani ne. Jen jsem měl štěstí, že jsem potkal slečnu z té skupiny. Tedy, pro mne to není výhra. Umrzly by mi tlapky, kdybych měl žít v takových podmínkách, jako ona." Vysvětlil Shilo a už se těšil, až se zbaví vlezlého větru, který na pláních obvykle panoval.

>>> lesík Štěstí


Strana:  1 2 3 4   další »


Uživatel