O N L I N E
(Za posledních 20 minut)



Discord slouží pro rychlejší komunikaci mezi hráči a vedením. Také se zde konají rychloakce, při kterých si můžete občas vydělat pár kamínků navíc.

Eleanora



avatar

Informace

Profil
Hlavička - © Aenas 2019. :3

Prvorozená mladická blbost Herrei
img
co jinde není uvedeno: ráda je středem pozornosti a miluje proto velké skupiny lišek – nedá se ale říci, že by ji naopak ty malé stresovaly
------------------------------------------------
• ♀ Herrea, Lumenilis
• ♂ Newt, Mantelray (nezná jménem)
• Ledová pustina, Studená louka, Isamský hvozd, řeka Benrir, Lesík Štěstí, jezero Talimon, pláň Amaron (západ), Malé loviště
louka Yesad, Ambleerský les

30. 6. 2019 - Odeslání registrace, druhý pokus schválen nejdražší
maminkou 1
30. 6. - první post, Ledová pustina
Uživatelské jméno eleanora
Zobrazované jménoEleanora
Skupina Liška
Zaregistrován od 29.6.2019 16:17
Naposledy aktivní 9.11.2019 19:16
Příspěvků 22, zobrazit >
Počet přihlášení 41
Jméno:Eleanora
Pohlaví:samice
Druh:Liška obecná
Datum narození:3. 2. 2017
Sourozenci:Starší vrh: Phillipy (♀,†)
Vlastní vrh: Lumenilis (♀), Aurora (♀), Green (♂)
Matka/ otec:Herrea / Aston
Území:Ambleerský les (Snuri)
Partner/ ka:...nemá partnera...
Potomci:Serazia (♀†)
- její pravé jméno, jestli ji tedy vůbec Arastal (lišák na jednu noc) stihl pojmenovat, nezná, ale v její hlavě je právě takové
Patron:...nemá patrona...

Povaha & zajímavosti

Již při prvním pohledu na Eleanoru je všem jasné, že ji vytiskli podle povahy, a do jisté míry i vzhledu, její nejdražší maminky. Tak šikovná, aby to zapřela, prostě není, nehledě na to, že je to to poslední, co by chtěla udělat. Je tedy pravda, že i kdyby se narodila neskutečně se od ní lišící, brzy by se z ní Herrea číslo 2 stala – její výchova mluví za vše.
Jedna z věcí, které si nelze nevšimnout — a to i v případě, že máte opotřebovaný a nepříliš funkční mozek — je, s jakou hrdostí vše činí; od chůze přes jedení a pití až po mluvení a spaní. Není snad chvíle, kdy její čumák s pýchou nemíří k nebi a její tlama neoslavuje dokonalost vlastního kožichu, očí, povahy a tak podobně. A pokud by vám to náhodou vadilo, což samosebou nesmí, vymluví se na to, že je dobře mít ráda sama sebe. Pravdu sice do jisté míry mít bude, ale zároveň si nikdy neuvědomuje, kde jsou hranice sebelásky a dává ji najevo až příliš. A co její sebevědomí? To sahá až někam do vesmíru a bez ostychu tak můžeme o této lišce říci, že je příšerně namyšlená.
Kdyby ji tehdy nepojmenovali Eleanora, s největší pravděpodobností by byla Cílevědomost. Tato vlastnost ji skutečně vystihuje a nikdo ji jí neodpáře. Vždy si stanoví cíl, promyslí, jakým překážkám by mohla čelit a nikdy se nezastavuje – bohužel je tomu tak i v případě, že zraní nebo potopí druhého.
I prozatím krátký život ji naučil, jak být bojeschopnou. Po té, co opustila Ambleerskou skupinu, se totiž musela naučit bojovat o potravu, neboť v té době příliš dobře neuměla lovit, a nesčetněkrát se poprala a poštěkala s liškami, jež potkala. Bojovat tedy umí nejenom drápy a zuby, ale i slovně.
Ze všech věcí, které jste o Eleanoře právě slyšeli, si nelze myslet nic jiného, než že je její duše černá a místo věčného odpočinku jí je drženo vedle prohnaného Azraela. Avšak je nutno podotknout, aby nebyla vylíčená pouze jako arogantní rozmazlenec, že se v jejím srdci skrývá i velkorysost, laskavost, statečnost a spolehlivost. Stačí jen chtít a zasloužit si, aby vám otevřela své nitro.
Má určitou slabost pro pohledné samce (u samic to tak nemá, neboť pouze sebe a svoji matku považuje za krásné a ostatní jsou podle ní prašivé krysy s hnusnými kožíšky a postavou). Jediný pohled na ně jí téměř vždy zastře mysl a zabrání racionálnímu uvažování.
Eleanora se raději cpe plody přírody, například borůvkami, malinami a třešněmi, než plní svůj žaludek zvěří nebo mršinami. Je však samozřejmostí, že se masu nevyhne. Z pouhé rostlinné stravy by totiž zrovna dvakrát dobrá životospráva nevzešla – a přesně na ni ona dbá!
Hady, pavouky a jiná „neviňátka“ považuje za vrchol odpornosti, a pokud jednoho dne neumře na stáří, života ji zbaví šílený strach z těchto tvorů.

• Zajímavosti:
- nohy; štíhlé a dlouhé
- ocas; neobvykle hustý
- srst; středně dlouhá, hustá a jemná, na nohách však drsná
- postava; atletická
- výška; průměrná
- váha; velmi nízká, jeden by skoro řekl, že trpí anorexií
- v jejím těle se skrývá několik drobných jizev a kousanců, ale snad vše úspěšně zakrývá srst



Historie

Nebýt mladické blbosti Herrei, Eleanora by se nikdy nenarodila. Ale stalo se. A tak se začátkem února, v době, kdy byla půda pohřbená pod sněhem a vítr pěl smutné písně zimy, Ambleerským lesem rozlehl křik právě rodící matky a později i tří novorozených lišek a jednoho lišáka.
Co si budeme povídat, zatímco princezničky si žily jako v té nejkrásnější pohádce, pomineme-li časté hádky a rozepře mezi nimi, kdy se každá snažila přehnat své dvě sestry, jejich bratr Green na tom moc dobře nebyl. Častokrát od své matky slyšel nadávky a viděl ji rozčilenou – a důvodem jejích vrásek byl podle všeho právě on. To ale třeba takové Eleanoře vůbec nevadilo, neboť alespoň ona byla tou milovanější.
Její matka doteď neví, co se jednoho osudového dne stalo – to, že se porvala s jedním ze členů skupiny si totiž nechala pro sebe. Nikdo ani netuší, že důvodem jejího odchodu v relativně brzkém věku byla právě ona nepříjemná událost. Tehdy pronesla jenom pár slov na rozloučenou a s myšlenkou, že se už nikdy nevrátí, odešla. Nejen, že opustila Ambleer, ale dala sbohem i Saeronu. Začala žít na vlastní tlapku. Připletla se do několika rvaček, z nichž překvapivě a naštěstí vyšla s kostmi na stále stejných místech a ze kterých si odnesla jenom pár jizviček a nevýrazné památky v podobě otisků ostrých liščích zubů. Na travnatých pláních naháněla králíky, hraboše a lumíky, okolo vod si nejčastěji pochutnávala na žábách. Nesčetněkrát se setkala s neúspěchem, protože byla nezkušená, ale vždy se přes to nějak přenesla a tvářila se, že vše proběhlo přesně podle jejích představ.
Zažila i lásku na první pohled. Ten lišák s uhrančivýma očima se jmenoval Arastal. Byl mohutný, měl pěkné tělo a zdál se být moudrý. To bylo přesně něco pro Eleanoru! Podlehla jeho kouzlu a společně ulehli v noře, nevědomi toho, co se zanedlouho mělo odehrávat v lůně mladé lišky. Ano, přesně tak. Z jedné noci se stal závazek na celý život. Nuže, měla to po mamince, ta přece také měla ji a ostatní brzy!
S Arastalem zůstala až do porodu, načež si sbalila svých pět švestek a utekla mu. Čerstvě narozeného potomka, který ji nutně potřeboval, aby mohl sílit a růst, nechala na bedrech jeho otce. Ať se stará, vždyť to on to celé způsobil. Ona ne. Ona totiž tehdy vůbec, ale fakt jako vůbec, nedělala to, co dělala!
A tak odešla a pokračovala v bloumání, zklamaná, nešťastná. Moc dlouho jí netrvalo uvědomit si, že udělala chybu. Že svoji jedinou dceru Seraziu sice nikdy nechtěla a nenávidí ji, ale odolat silnému mateřskému pudu je nehorázně těžké. Chtěla se vrátit, chtěla zkusit napravit to, co napáchala. Ale jak velká byla šance, že Zia přežila a že ona ještě mohla udělat něco, čím se očistí? Myslela si, že nulová. A měla pravdu. V té době už její dcera nebyla mezi živými, neboť bez matky žádné lišče nemůže přežít. To se však Eleanora pravděpodobně nikdy nedozví, nehledě na to, že se tak dlouho snažila zapomenout, až jí na Arastala a Seraziu zbyly jen matné vzpomínky.
Netušila, kam ji nohy nesou, a ani ji to netrápilo. Na sever? Na jih? Na východ, nebo snad na západ? Připadalo jí, že pozbyla veškerý svůj smysl pro orientaci. Každičký strom, keř i kámen se tvářil být známý, ale zároveň jasně říkal, že ho ještě nikdy neviděla. Tehdy však spatřila něco, co ji utvrdilo v tom, kde je. Tehdy jí došlo, že se DOMŮ měla vrátit už dávno.


Vlastnosti


Magie



Skupinová magie



Specifické magie





Inventář


Diplomy, akce, výpravy…

Přivedení nového hráče: 30 kamínků (18.7.019)


U Ž I V A T E L