O N L I N E
(Za posledních 20 minut)



Discord slouží pro rychlejší komunikaci mezi hráči a vedením. Také se zde konají rychloakce, při kterých si můžete občas vydělat pár kamínků navíc.

Aelin



avatar

Informace

Profil
Hledám sourozence a nějaké další postavy z minukosti, zde i na jiných hrách 9 Vzkaz!

img
By: Solaire

Děkuji všem ostatním za obrázky, mám je všechny uložené. :)
Uživatelské jméno aelin
Zobrazované jménoAelin
Skupina Liška
Zaregistrován od 18.2.2019 9:47
Naposledy aktivní 14.11.2019 19:19
Příspěvků 111, zobrazit >
Počet přihlášení 697
Jméno:Aelin
Pohlaví:samice
Druh:Fenek
Datum narození:17.6.2013
Sourozenci:Herra (†, ♀), Irra (†, ♀)
Matka/ otec:Erriel (♀) / Sarrael (♂)
Území:...nemá skupinu...
Partner/ ka:...nemá partnera...
Potomci:...nemá potomky...
Patron:Lya

Povaha & zajímavosti

Kdyby někdo nebyl naivní, možná by zůstala jako chodící arogantní krysa. Jenže plány jí zkřížil osud a pěkně to Aelin v té její malé hlavičce pomotal. Jen jedno zůstalo stejné. Řídí se vlastní linií, uzpůsobuje svoji povahu pro nejrůznější situace a stává se nepředvídatelnou. Pro mnoho z vás to bude jen hromádka úsměvů a slov, ani ne milých, ani zlých. Nepovažuje totiž mnoho ostatních lišek či fenků za hrozbu. Dokud netasíte tesáky, nejste předmětem pro sprostá slova – i když si samozřejmě kapku arogance a ironie vysloužíte i blbými úšklebky. A přesto… Když ve vás najde hrozbu, zabodne vám kudlu do zad, nehledě na to, co s vámi prožila a jak moc fajn se s vámi měla. Z jejího nejbližšího kruhu se můžete snadno dostat na samé dno k těm červům, kteří jí chtěli zničit kožíšek a které by nejradši spálila.
Od jisté doby hází všechny lišky jen do dvou pytlů a třetí skupinu dává mimo ně. Přátelé jsou pro ni samozřejmě tím nejmilejším, ale také nejprázdnějším pytlem. A v tom druhém si schovává známé a lepší známé pro pozdější konverzace. Mimo tělo si potom drží nepřátele a vytvořila jim speciální pytel s názvem „užvásnechcinikdyvidět“. Přesto se ke všem těmto skupinám snaží chovat stejně, špetka ironie a arogance, trochu víc pro nepřátele, trochu méně pro přátele, dále samozřejmě trochu té milosti, když už se snaží být lepší liškou. Tedy, fenkem. Nejspíš už by nedokázala zabít, ne, dokud by jí někdo doopravdy neublížil. Díky tomu se snaží být nedůvěřivá, ale můžete chytat náznaky, náznaky přátelství, které si k vám pěstuje jako rostlinku. Na vás je ji zalévat, zaplňovat ji vodou v podobě přátelských slov. Možná je Aelin odmítá, ale v hloubi duše jí dělají velkou radost.
Také si často hraje na někoho, kým není. Třeba ty obvazy, které dělají její tlapky trochu svalnatější a větší, než párátka do zubů. V malém těle se skrývá mnoho snů a vizí, tisíce ambicí, které nejdou hned tak najednou splnit a které někdy nepůjdou splnit vůbec. Neláme jí to ke dnu, nemá z toho deprese jako mnoho jiných lišek, ale občas si samozřejmě dovolí uronit tu slzu – pobyt v Saeronu jí jednoduše stáhl ke dnu. Nebo jí naopak ukázal něco víc? I na to hledá otázky. Zvědavost jí poslední dobou nedává spát, prozkoumává každé rohy a každou píď vašich životů. Možná dřív bývala zahořklá, ale vzhledem k tomu, že se teď občas vejde i do ptačího hnízda, je ideálním průzkumníkem a parťákem do dobrodružství. Má pro strach uděláno, i když pud sebezáchovy jí v srdci často bije na poplach.
Po té velké ztrátě vlastního těla už to není jen její vnitřní fenek, ale celá ona. Dokáže být milá, smát se, dělat hlouposti a dovádět jako malá, no tentokrát se nebojí to ukázat všem, když už jí život tak trochu připravil o pěknou černou chlupatou zbraň, nemůže jí pár tanečků ublížit. Miluje svobodu při běhu i při soubojích, dělá jí to radost. Užívá si letní období a koupání v řece, stejně tak ráda loví vyšší zvěř a zvyšuje si ego. Miluje společnost, ať už je jakákoliv a musí se chovat jakkoliv. Neřídí se pravidly, ale nepohrdla by rodinou. Skupinou.
Možná jsem tu teď popsala spoustu věcí, ale Aelin může být kýmkoliv. Může být smutná, zlá i šťastná, nehledě na to, koho kolem sebe má. Když ji potkáte, nikdy nemůžete vědět, jakou náladu si zrovna ponese. Je rozmanitější než kdokoliv, koho kdy potkala. Rozhodla se zahodit svojí vlastní minulost a tentokrát si vzala život do svého srdce a nenechá si jen tak nařizovat od své hloupoučké mysli. Možná jí je šest, ale uvnitř je to stále ještě malinký fenek – dříve liška – který se nebál udělat krok v před.



Historie

Jako malá nechtěla na světlo. Nikdo z nich. Erriel byla jako matka velmi mladá, mnoho ze starších lišek by jí ještě nazvalo mládětem. Navíc nebyla připravená, a za červnových nocí byla ještě dostatečná zima, aby všechno nasvědčovalo tragédii. Přestože porodila tři malá liščata a instinkty jí poradily udělat všechno potřebné, včetně pojmenování, nebyla nejmenší šance, aby se udržela na živu.
Herra byla moc slabá a skoro nedonošená, navíc se u ní pravděpodobně nevytvořil sací reflex, takže brzy zemřela, a ještě před ní Irra, která nedýchala už po porodu. Jediný, kdo měl tu sílu zůstat naživu, byla Aelin. Slabá, neschopná pohybu a s nejmenší šanci na přežití. Přežila, tou největší silou vůle, kdy jí celá rodina pomohla postavit se na vlastní tlapky a obnovila všechny reflexy, které se u Lin nestihly vyvinout. Sarrael byl nanejvýš nadšený tím, že jeho dcera dokázala přežít a ochotně se drala životem dopředu. Zato Erriel vypadala jako na mrtvici. Ona si mláďata nepřála, a stýkala se se Sarraelem jen, aby si udržela postavení ve známé skupině. Právě nenávist se nejvíce odrazila na výcviku, když byla Erriel se svojí dcerou sama. Možná ji naučila, jak chodit, mluvit a bojovat, ale tím nejhorším způsobem, jakým mohla. Jizvy na krku, které si Aelin ponese do konce života, jsou připomínkou právě vyrůstání, kterým si prošla. Vždy, když spadla, matka ji nutila vstát a jít dál, nehledě na to, jestli si ublížila. Když řekla špatné slovo, dostala trest, ať už byl jakýkoliv. A kdykoliv se pokoušela odmlouvat, byla na ní použito i násilí. Aelin si to nechávala líbit až do jednoho osudného dne, kdy jí i otec vrazil, jak byla drzá. Svolávala na něj všechny kletby světa, na něj i na matku a v záchvatu zlosti ublížila mnoha liškám, především těm mladým. Nikdo se nikdy nedozvěděl, že ji k tomu vyprovokovala Erriel, neboť Lin byla okamžitě vyhoštěna, a sama přísahala, že se nikdy nevrátí.
Nezdálo se tak, ale už jí byly dva roky, když odcházela. V hlavě si nesla vzpomínky na ta nejhorší léta. Se slzami v očích a zlomeným srdcem se hnala zemí, až narazila na jistého lišáka. Nezdál se být zrovna tím nejmilejším, vzhledem k tomu, že na ni téměř okamžitě zaútočil. A Aelin sice byla cvičena i v bojích, ale ne dostatečně a na krku měla stále ne zcela zahojené rány. Pro toho lišáka byla jako hračka, s kterou si mohl dělat, co chtěl, a taky že Lin skončila pěkně pomlácená a další jizvou na zadní noze. Putovala další půl rok, kdy málem neprohodila jediné slovo, než doopravdy sebrala odvahu vrátit se tam, odkud přišla. Byla rozhodnutá se omluvit a být ponižována Erriel, pokud to mělo znamenat věčnou ochranu. K jejímu překvapení tam však nikdo jako Erriel nebyl. Vlastně ze skupiny nezbylo zhola nic a na místě potkala jen svého otce a pár dalších, věrných členů. Co postřehla, skupina se rozpadla po útoku jiné. A Lin už nestihla skrýt, jakou jí to udělalo radost. Přesto zůstala, se svým otcem, kterého bez vlivu Erriel tolik milovala. Svěřila se mu, se vším, co kdy pocítila a jak ji matka ubližovala, a Sarrael více než zuřil. Právě on byl ten, kdo ji naučil stát jako socha, neuhnout pohledem, on byl ten, kdo jí doplnil slovníček o pár sarkastických vět. Milovala ho, za to, že ji naučil být někým víc, než jsou ostatní a udělal z ní královnu lží. A ještě víc ho milovala za to, že to byl on, kdo jí doopravdy naučil lovit a bojovat. Zůstala u něj dlouhý rok, který strávila tvrdým, ale přesto přátelským výcvikem, zaplněná láskou a životem, který si vysnila. I proto odcházela s pocitem štěstí smíchaného se smutkem. Stala se z ní pára, která nespálí, ale dokáže ublížit.

Kdo by tušil, že první, koho na svém druhém pokusu o odchod z domova potká, bude ten lišák, který ji málem zabil. A hle, to on byl ten, kdo byl málem zabitý. Aelin by jeho smrt ukrátila, ovšem lišák z posledních sil vyslovil své jméno. Jamie. Stejně by ho zabila a ukončila trápení, dost možná si ještě vychutnala pohled na něj, ovšem to jméno se jí rozeznělo v hlavě. A tak, místo aby zahryzla své zuby do jisté smrti, přivolala zpátky život. Putovala s ním, původně, aby dohlédla, že už se nenechá přizabít na cestě ke své rodině. Ovšem, jak spolu trávili více a více času, i Aelin zjistila, že láska možná nemusela být tak špatná. I proto se rozhodla, že ho doprovodí až do konce dnů. Byli neporušitelná dvojice, a do cesty se jim připletlo jediné klubíčko neštěstí. Málem by se nad tím červíkem slitovala, kdyby ho nepoznal Jamie a vyloženě a doslova ho nedotáhnul k jeho rodině. Jak se ukázalo, rodina obsahovala celou skupinu, kterou vládla monarchie. Lin nemohla popřít, že by se jí ta představa líbila.

Vzhledem k tomu, že byla cizí, dostala postavení obyčejné chůvy. K jejímu překvapení stejně dostala na hlídání královské děti, ačkoliv jen z vlivu Jamieho. Ten post se jí příčil víc než cokoliv na světě, vzhledem k tomu, že malé lišky nemohla vystát o moc víc než červy. Možná i proto častěji pomáhala rodičům s rozhodování za malé, a účinně všem našla, co si zasloužily, dokud jí do oka nepadl malý, černý cvrček. Až v tu chvíli pochopila, koho všichni mysleli tou černou ovcí. Byl jako ona, a dost lišek by si je mohlo splést jako sourozence. Ta představa jí znechucovala, přesto měla větší nutkání to malé chránit, vzhledem k tomu, jak se k ní chovala vlastní matka. Měl složitější život, než si vlastně dokázala představit, a litovala každý střípek svého mozku, že mu dohodila toho, koho mu dohodila. Dokázala jen koukat, když se jí jednoho večera ten malý, Nik, svezl k nohám a vychrlil všechno, co vychrlil, od týrání až po bůh ví, co dalšího. Nedokázala nic jiného, než jen koukat před sebe a zatínat zuby. Odešla, bez jediného slova, které by mu věnovala. Kéž by jen věděl, jak strávila dalších pár dní stopováním a sledováním jeho partnera, Huntera. Poté nemohla popsat slovy, jak si vychutnala pohled na to, když ho velká rodinka za jeho činy rozsekala na kusy. V tu chvíli se zapřísáhla, že už nedovolí, aby se Nikovi cokoliv stalo.

Až po několika dnech se znovu odvážila spát společně s malým. Byl to den, kdy konečně přestala smrdět cizí krví. I v tu, poprvé, klidnou noc se však nevyspala, ne, když ji dokázaly probudit i tiché kroky jejího svěřence. Pronásledovala ho, i když se nesnášela, a to, co uviděla, ji málem smíchy dostalo do kolen. Skupinka jistých osvalených individuí, kteří se dvořili Nikovi jako princi noci. Právě takovéto noci ho vždy sledovala a náramně se bavila, plácala se do hlavy a div na něj neřvala, ale vždy si počkala, dokud nezačal být rozhovor unavený, aby ho odtáhla zpět do společenství. Kdo ví, proč si dala záležet, aby si myslel, že se po něm nasupeně vrhla hned. I v jeden takovýto večer, kdy se Nik odplížil, se stal další převrat. Aelin si dala na čas, než se za ním doopravdy vydala, ale to už o jeho odchodu věděl Kain, jeho adoptivní otec, s nímž Lin neměla nejlepší vztahy. A vedle ní, hleďme, Jamie, který se jí poslední dobou tolik odcizil. Věděla skoro předem, co chtějí říct, a když odcházela, lámalo jí srdce vidět, jak Nika odvádí oni a ne ona.

Neměla tušení, jak dlouho utíkala, jak dlouho jí řinuly slzy po tvářích, než si nadobro znovu nasadila svoji kamennou masku. Láska byla sobectví, mateřská i mezi dvěma. Běžela se zatnutými zuby a brněním proti slzám tak dlouho, než se musela zastavit zde. Už na pohled nesnášela lišky uvnitř, ale něco v srdci ji sem táhlo. Jako by znovu chtěla pocítit štěstí.


Vlastnosti


Magie



Skupinová magie



Specifické magie





Inventář


Diplomy, akce, výpravy…


(hvozd Aleanna, jezero Talimon, řeka Dorias (sever), Zářivý les)
Odměna: 80 a 4


U Ž I V A T E L